Hlasovačka
Strategická trojka
Město pro lidi
Představte krátce tým. Co si slibujete od účasti v inovačním maratonu? O jaké přednášky byste v rámci programu stáli?
Studujeme obor Strategická komunikace na FSV UK. Chceme pomoct Praze s efektivitou komunikace a Pražanům s možností se jednoduše vyjádřit k aktuálním politikám. Ocenili bychom přednášku s magistrátem.
Představte svůj nápad (projekt). Co a jak nápadem řešíte. Jaký má nápad přínos pro město.
Hlasovačka nabízí novou platformu pro aktivní zapojení občanů do rozhodování o komunálních tématech. Umožňuje komentovat, přidávat návrhy a hlasovat o projektech městských částí a magistrátu v reálném čase. Cílem je eliminovat situace, kdy se rozhodnutí schválí bez zapojení veřejnosti, což vede k nespokojenosti, peticím nebo protestům. Hlasovačka dává lidem příležitost vyjádřit svůj názor ještě před tím, než se něco změní, a umožňuje tak efektivní komunikaci mezi občany a úřady. Každý si navíc může projít detaily projednávaných návrhů nebo se seznámit se stručným shrnutím, kompletními zvukovými záznamy a přepisy. Tento přístup nejen zvyšuje transparentnost, ale také posiluje demokratičnost a dává občanům skutečný vliv na jejich okolí. Díky Hlasovačce se Pražané mohou podílet na vytváření města, které je odrazem jejich potřeb – od nových hřišť a cyklostezek po řešení problémů s hlukem. Naším cílem je, aby každý mohl aktivně přispět k lepší, spravedlivější a otevřené Praze.
V jaké fázi se nápad (projekt) nachází? (neověřený / ověřený nápad, rozpracovaný / zavedený projekt)
Náš projekt je ve fázi rozpracovaného, ověřovaného nápadu. Vytvořili jsme vizuální identitu a návrh UX, připravili a rozeslali dotazník, ze kterého zatím registrujeme především pozitivní zpětnou vazbu. Navázali jsme také kontakt s mentory, experty a zastupiteli, kteří nám pomáhají projekt dále rozvíjet. Někteří z nich projevili zájem o testování platformy na jejich MČ.
Pro koho je projekt určený, definujte cílovou skupinu.
Projekt je primárně určen pro muže a ženy ve věku 30-55 let, kteří se podílejí nebo chtějí podílet na veřejném životě a rozhodovacích procesech. Sekundárními cílovými skupinami jsou zástupci veřejné správy, jako magistrát hl. m. Prahy a městské části, a občanské iniciativy, které hledají efektivní způsoby zapojení občanů do rozhodování a chtějí zmapovat, jak občané reagují na předkládané návrhy.
Plánujete zapojit komunitu nebo cílovou skupinu během vývoje projektu?
Pražany jsme již začali zapojovat prostřednictvím dotazníku (ten jsme rozeslali do pražských facebookových komunit), který nám pomáhá poznat jejich potřeby. Rádi bychom s cílovou skupinou testovali a konzultovali pilotní provoz, abychom získali zpětnou vazbu např. na přehlednost a jednoduchost aplikace. Rádi bychom také využili zkušenosti z participativních projektů z jiných MČ.
Jaké jsou existující alternativy k nápadu (projektu) a v čem vnímáte, že je vaše řešení inovativní? Kde jste se inspirovali?
Alternativu spatřujeme v síti Munipolis. V ní ale narážíme na limity v zapojování občanů do rozhodování o místních politikách a zveřejňování přepisů jednání. Platformu pro hlasování v reálném čase (o politice, ne jen o participativním rozpočtu) neregistrujeme.V českém prostředí jako inspirace může sloužit systém zapojující občany jako Zmente.to, Občane, zapoj se!, Participedia, toxinText.
Kde vnímáte největší překážky z pohledu realizace a z pohledu uplatnění?
Překážky vidíme ve shánění financí, vývoji nebo v propojení s existujícími systémy města. Dále v pro Prahu klíčových ideových otázkách – jak docílit reprezentativního zapojení občanů, jaké subjekty přizvat k participaci, jak názory vážit a přimět politiky, aby je vyslyšeli, jak obě strany dlouhodobě motivovat k používání aplikace, jak komunikovat výsledky neshodující se s výsledky hlasování apod.
Představte váš tým. Jaké jsou silné a slabé stránky, jaké je zkušenost týmu s danou problematikou.
Jsme studenti Strategické komunikace se zkušenostmi v PR, marketingu, výzkumu a propagaci. Mezi naše silné stránky patří analytické myšlení, efektivní komunikace a schopnost správné segmentace. Naopak zatím nemáme dostatečné znalosti interních procesů ve veřejné správě a veřejné politice a chybí nám větší zkušenost s programováním. Rychle se však učíme a máme okolo sebe širokou síť kontaktů.
Jaká je osobní motivace týmu se danému problému (příležitosti) věnovat?
Jako studenti komunikace považujeme za důležitou transparentnost a automatické zapojení občanů do rozhodovacích procesů. Věříme, že když lidé budou mít přístup k jasným informacím a možnost se vyjádřit včas, může to pomoci předcházet peticím a protestům a motivovat k aktivnímu občanství. Naším cílem je vytvořit systém, který podpoří efektivní komunikaci mezi občany a samosprávou.
Proč byste měli být vybráni mezi TOP 10 nápadů (projektů)?
Náš projekt přináší inovativní řešení, které reaguje na rostoucí potřebu transparentnosti a lepší komunikace ze strany občanů i institucí. Aktivně využíváme moderní technologie tak, aby byl náš projekt dostupný všem. Nejde jen o lokální iniciativu – projekt má potenciál oslovit celou Prahu a postupně se rozšířit do dalších měst po celé ČR. Věříme, že právě díky tomu si zasloužíme být mezi TOP 10.
Jaký přínos pro město má váš projekt?
Náš projekt přináší městu přínos v oblasti zefektivnění vzájemné komunikace mezi veřejnou správou a občany. Umožňuje přímější zapojení občanů do rozhodovacích procesů, což zvyšuje transparentnost a důvěru veřejnosti v instituce. Díky využití moderních technologií, jako jsou interaktivní platformy a digitální nástroje, projekt zjednodušuje přístup k informacím a usnadňuje občanům vyjadřování názorů a „pozměňovacích návrhů” na různé veřejné otázky. To vede k větší participaci a angažovanosti obyvatel, čímž se posiluje demokratické fungování města. Projekt také přispívá k prevenci petic a protestů tím, že lidé mají včasnou možnost se vyjádřit a ovlivnit rozhodování, což může snížit napětí ve společnosti. Celkově podporujeme rozvoj městské politiky, která je otevřená, inkluzivní a reflektuje potřeby širokého spektra obyvatel. Zároveň jsme partnerem pro úřady a instituce v mapování názorů a potřeb jejich rezidentů.
Jak získáte své zákazníky? (jak si je definujete, jak s nimi budete komunikovat, jak jim produkt prodáte?)
Naše potenciální uživatele můžeme dělit do dvou skupin:
A) Prahu a její městské části (politiky a zaměstnance),
B) občany, kteří by se rádi aktivně podíleli na rozhodování o chodu města/MČ – dle našeho dosavadního orientačního průzkumu (ve kterém plánujeme pokračovat i nadále) o aplikaci jeví zájem až 80 % dotázaných zejména ve věku 25–54 let (mladí dospělí a ekonomicky produktivní).
Vzhledem k naši zkušenostem spoléháme v první skupině na osobní komunikaci mezi tvůrčím týmem a zastupiteli Prahy a MČ. Jako hlavní motivační faktor pro ně vidíme možnost rychlého a efektivního opinion-pollingu právě probíraných témat a zapojení jejich voličů do rozhodovacího procesu o veřejném dění v místním okolí.
Komunikace k občanům může probíhat v součinnosti s magistrátem/MČ. Rádi bychom je zapojili do testování pilotní verze aplikace a spustili komunikační kampaň navázanou na vybrané persony, příběhy, potřeby a řešení problémů za pomoci Hlasovačky.
Jaká je finanční rozvaha vašeho řešení?
Celkové náklady na první rok provozu projektu Hlasovačka odhadujeme na 5 mil. Kč. Nejvýznamnější položkou je vývoj samotné aplikace (max. 2,5 mil. Kč), zahrnující programátory, UX/UI designéry a backend vývojáře. Počítáme i s integrací AI nástrojů pro automatické přepisy jednání (1 mil. Kč) a provozem cloudových služeb (300 tis. Kč). Právní služby spojené se spuštěním aplikace odhadujeme na cca 100 tis. Kč. Pro marketing a komunikaci plánujeme investici 250 tis. Kč. Ve druhém a třetím roce očekáváme snížení nákladů na 3,05 mil. Kč díky nižším výdajům na vývoj (500 tis. Kč), ale rostoucím provozním nákladům na údržbu (800 tis. Kč ročně).
Financování by měla zajistit kombinace veřejných a soukromých zdrojů. Očekáváme příjmy z reklamních příjmů a trafficu (500 tis. – 1 mil. Kč ročně), partnerství s neziskovými organizacemi či zapojení do dotačních programů MMR a MV ČR (až 500 tis. Kč ročně) a přímých zakázek od městských částí a magistrátu (2–3 mil. Kč ročně).
Jaké externí zdroje a v jaké výši potřebujete na zajištění prvního roku provozu?
Pro první rok provozu potřebujeme zajistit externí financování ve výši cca 5 mil. Kč. Hlavní zdroje zahrnují veřejné granty (evropské fondy, programy Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra), finanční/grantová pomoc od magistrátu a městských částí hl. m. Prahy a ideálně i partnerství se soukromými firmami zaměřenými na civic tech. Spoléháme i na podporu v rámci programu Nakopni Prahu.
Možnost vidíme i v podpoře skrze donátory či investory, kteří by měli zájem na rozvoji naší či podobných technologií. Klíčové výdaje zahrnují vývoj aplikace (2,5 mil. Kč), AI nástroje (1 mil. Kč), cloudové služby (300 tis. Kč), právní služby (100 tis. Kč) a marketing (250 tis. Kč), další služby a rezervy.
Co nyní potřebujete k realizaci v příštích 6 měsících?
K realizaci projektu v nejbližších měsících se potřebujeme dále propojovat se stakeholdery klíčovými pro vznik aplikace stojící na občanském zapojení – mezi ně současně řadíme:
- programátory, kteří by nám pomohli s vytvořením pilotní verze aplikace,
- právníky, se kterými bychom zkonzultovali jednotlivé právní úkony spojenými s jejím spuštěním a ochranou dat
- OICT, s jejichž přispěním bychom mohli aplikaci propojit např. s Portálem Pražana, platformou Golemio, Smart Prague či Změňme.to,
- Testovací skupinu obyvatel, která by byla ochotna zapojit se do pilotního beta-testování aplikace,
- finance, resp. investory, kteří by vznik aplikace podpořili po finanční stránce a výše uvedené služby pomohli zafinancovat,
- a dohodu na spuštění pilotní verze s magistrátem a městskými částmi Hl. m. Prahy.
Kam jste se s týmem posunuli během soutěže Nakopni Prahu? S kým jste díky Nakopni Prahu navázali kontakt / spolupráci?
Projekt jsme posunuli z fáze „idea“ do fáze přípravné. Realizovali jsme drobné dotazníkové šetření napříč obyvateli (a městskými částmi Hl. m. Prahy), vytvořili úvodní propagační video, připravili vizuální i UX koncept aplikace a bližší kontakt navázali a projekt konzultovali s klíčovými stakeholdery – s mentorkou Ladislavou Volkovou (OICT), odborníky v oboru (Michalem Anderou, vyučujícím na FPH VŠE a expertem na podnikání) i zastupiteli městských částí (např. Giancarlem Lambertim, MČ Praha 1; Robertem Peckou, MČ Praha 3; Janem Čižinským, starostou MČ Praha 7; Václavem Kotrčem, MČ Praha 8 – Ďáblice). Na městských částech Praha 1 a 3 jsme začali potenciálně jednat o pilotním testování. Zároveň jsme se propojili s programátory z 200 solutions. Díky jejich zpětné vazbě se nám podařilo koncept aplikace posunout o krok dále, vychytat výchozí „mouchy“ a zarámovat projekt jak z hlediska ideového, tak finančního či procesního. Značně jsme se tak přiblížili realizační fázi konceptu aplikace.
Otázky poroty
Kdyby měla Hlasovačka běžet jen ve 3 městských částech jako pilot – jak byste zaručili, že výsledky budou věrohodné a přenesitelné na celopražskou úroveň?
Uvědomujeme si, že tři MČ nemohou být reprezentativní pro celou Prahu. Pilot bychom chtěli nejprve spustit v síti MČ, abychom ověřili funkčnost aplikace, získali feedback a vyhodnotili její přenositelnost na celopražskou úroveň. Zajištěním technické stability, ochrany dat a přizpůsobení Hlasovačky specifickým podmínkám každého úřadu získáme know-how pro její pozdější celopražskou implementaci.