Edukační stavebnice odjezdové tabule PID
Vyrob si!
Město
Co si slibujete od účasti v Inovačním maratonu?
Především bychom rádi dostali zpětnou vazbu na tento nápad. Dále si slibujeme nasměrování pro další rozvoj projektu a načerpání praktických zkušeností, které by pomohly posunout produkt do další fáze.
Představte svůj nápad (projekt). Co a jak nápadem řešíte. Jaký má nápad přínos pro město.
Je skvělé, že má Praha k dispozici informace o poloze vozů MHD. Naše zkušenost je ale taková, že není ve vždy praktické sledovat odjezdy v mobilní aplikaci. Připravili jsme proto stavebnici osobní odjezdové tabule, která načítá data z platformy Golemio a zobrazuje odjezdy z vybrané zastávky včetně aktuálního zpoždění. Našli jsme dobrý poměr mezi využitelností a cenou součástek, aby bylo zařízení cenově dostupné.
Zobrazené informace lze nastavit díky vlastnímu webovému administračnímu rozhraní. Krabička je vyrobená metodou 3D tisku, takže je možné vytisknout jí i doma nebo ve škole.
K sestavení slouží podrobný návod, který navíc obsahuje i vysvětlení principů, a to formou třinácti “edukačních” okének. Stavebnice nevyžaduje schopnost pájení nebo programování, a tak je dostupná pro každého.
Svým nápadem přispějeme Pražanům ke zvýšení komfortu při využívání hromadné dopravy. Zároveň uživatele něco naučíme a názorně jim ukážeme, jak jim mohou městská data usnadnit život.
V jaké fázi se nápad (projekt) nachází? (neověřený / ověřený nápad, rozpracovaný / zavedený projekt)
Máme připravený plně funkční a otestovaný prototyp zařízení ve formě stavebnice a kompletní návod k sestavení.
Pro koho je projekt určený, definujte cílovou skupinu.
Nápad ocení zejména ti, kteří využívají PID a baví je stavění stavebnic.
Cílová skupina:
-> Primární: žáci na druhém stupni ZŠ.
-> Sekundární: kutilové a technologičtí nadšenci z řad dospělých.
-> Další: ostatní uživatelé PID (možnost nabídnout již sestavenou tabuli.)
490 tis. osob z Prahy a Středočeského kraje pravidelně dojíždí do zaměstnání nebo školy hromadnou dopravou. (Zdroj: ČSÚ)
Plánujete zapojit komunitu nebo cílovou skupinu během vývoje projektu?
Už máme za sebou první vlnu testování stavebnice s reálnými uživateli a zapracování jejich připomínek. V dalším získávání zpětné vazby bychom chtěli pokračovat. Model krabičky pro 3D tisk je zveřejněn v databázi Printables a rádi bychom povzbudili zájemce k vytváření a sdílení vlastních verzí s originálním designem.
Jaké jsou existující alternativy k nápadu (projektu) a v čem vnímáte, že je vaše řešení inovativní? Kde jste se inspirovali?
Alternativou jsou existující elektronické stavebnice (např. Boffin, Voltík, Elkit, BUKI). Oproti nim má naše řešení tyto výhody:
-> Užitečné zařízení pro každodenní použití.
-> Zaměření nejen na hardware ale i na data.
-> Bez nutnosti pájet nebo programovat.
-> Podrobný návod včetně vysvětlení principů.
-> 3D tisknutá krabička.
-> Výběr součástek s ohledem na cenu, všechny se dají běžně koupit.
Kde vnímáte největší překážky z pohledu realizace a z pohledu uplatnění?
Cílem projektu je nabídnout stavebnici běžné veřejnosti. Vývoj finálního produktu znamená mimo jiné:
-> Ověřit potenciál nápadu (Nakopni Prahu = expertní zpětná vazba, uživatelské testování na větším vzorku)
-> Automatizace procesů (aktualizace zastávek, user management)
-> Optimalizace kódu
-> Zabezpečení
-> Nákup součástek a výroba krabiček ve větším objemu
-> Právní otázky
-> Provoz serveru
Představte váš tým. Jaké jsou silné a slabé stránky, jaké je zkušenost týmu s danou problematikou.
Jan Vojtíšek je marketingový výzkumník, ale také 3D tiskař a lektor zájmových kroužků. V projektu je expertem na 3D tisk, zabývá se sestavením a programováním zařízení a přípravou návodu.
Pavel Lauko je front-end programátor. V rámci projektu pracuje na získávání a zpracování dat z platformy Golemio a vytvořil webové administrační rozhraní, přes které je možné tabule spravovat.
Jaká je osobní motivace týmu se danému problému (příležitosti) věnovat?
Řešíme především naši vlastní potřebu pohodlného získávání informací o odjezdech hromadné dopravy. Přirozeně se snažíme předávat svoje poznatky dál, ať už vlastním dětem nebo v rámci zájmových kroužků.
Proč byste měli být vybráni mezi TOP 10 nápadů (projektů)?
Proč podpořit tento projekt:
1) Jedinečnost. Není projekt, který by řešil identifikované výzvy podobným způsobem.
2) Proveditelnost. Uživatelské testování prověřilo funkčnost řešení i zájem o ně.
3) Přínos pro velkou skupinu obyvatel - teoreticky všichni uživatelé PID.
4) Edukace = investice do budoucnosti.
5) Potenciál - projekt má mnoho možností dalšího rozvoje (další města, další stavebnice).
Jaký přínos pro město má váš projekt?
Stavebnice je praktickou a hmatatelnou ukázkou využití otevřených dat, která Praha poskytuje. Cílem projektu je vzdělávat a zvyšovat technologickou gramotnost tím, že stavebnice demonstruje a vysvětluje celý proces od získání dat až po principy fungování elektronických částí. Má potenciál inspirovat dosud pasivní uživatele moderních technologií k vlastním nápadům. V neposlední řadě osobní odjezdová tabule nabízí vyšší komfort uživatelům hromadné dopravy.
Jak získáte své zákazníky? (jak si je definujete, jak s nimi budete komunikovat, jak jim produkt prodáte?)
V první řadě bychom chtěli jít cestou přímého prodeje stavebnice koncovým zákazníkům. Před variantou vlastního e-shopu preferujeme spolupráci se zavedeným prodejcem, což je v jednání. Máme přislíbenou propagaci ve spolupráci s organizací ROPID.
V druhém kroku zvažujeme nabídnout stavebnici školám a dalším vzdělávacím institucím jako součást výuky technických dovedností. Ve hře je několik variant od stavebnice přizpůsobené pro opakované použití až po nabídku kurzů vedených lektorem.
Jaká je finanční rozvaha vašeho řešení?
Stavebnice využívá běžně dostupné elektronické součástky a 3D tisknutou krabičku, což zajišťuje nízké počáteční náklady a snadnou škálovatelnost. Náklady na přípravu jedné stavebnice se pohybují kolem 600 Kč.
Konečná prodejní cena zařízení by se pohybovala mezi 700 a 1 000 Kč, což je srovnatelné s jinými elektronickými stavebnicemi.
Zvažujeme také poplatek za provoz serveru ve výši zhruba 100 Kč ročně. (Poplatek za první rok používání by byl součástí prodejní ceny stavebnice.)
V případě nabídky vzdělávacího kurzu pro školy by k nákladům bylo potřeba přidat cenu za lektora, nicméně školy na tento typ kurzů mohou čerpat dotace.
Jaké externí zdroje a v jaké výši potřebujete na zajištění prvního roku provozu?
Pro dokončení finálního produktu a zajištění provozu bude potřeba mimo jiné 1) návrh a vývoj balení: cca 50.000 Kč; 2) zajištění provozu serveru: cca 20.000 Kč; 3) příprava propagačních materiálů: cca 10.000 Kč.
Investice do výroby první pilotní várky se bude odvíjet od zvoleného počtu kusů.
Co nyní potřebujete k realizaci v příštích 6 měsících?
Mezi nejbližší kroky pro uvedení stavebnice na trh patří:
Návrh a vývoj balení stavebnice
Zátěžové testy a revize kódu pro zajištění bezchybného provozu
Vývoj správy uživatelských účtů
Zajištění obslužného serveru s dostatečnou kapacitou
Zajištění prodejního kanálu a distribuce
Příprava propagačních materiálů
Nabídka a propagace
Kam jste se s týmem posunuli během soutěže Nakopni Prahu? S kým jste díky Nakopni Prahu navázali kontakt / spolupráci?
V rámci programu Nakopni Prahu jsem získali kontakty a příležitosti, které jsme využili pro konzultaci projektu a navázání spolupráce, např.: OICT, ROPID, Praha Inovační, Průša Lab, Waste Digital, stánek na festivalu Maker Faire Prague.
Díky tomu jsme lépe definovali podstatu projektu (vzdělávací nástroj spíše než odjezdová tabule), našli další možné cesty oslovení zákazníků (přes školy a vzdělávací organizace) a získali cenné rady ohledně vývoje fyzického produktu.
Otázky poroty
Kdo je zákazníkem pro tento produkt?
Zatím bez odpovědi.